Energetické společnosti zažívají oživení, ale spotřebitelé jsou ohroženi energetickou chud
Asi nikomu není cizí aktuální téma ohlašování vyšších cen energií od roku 2022. Hlavním důvodem je růst cen elektřiny a plynu na světových burzách. Nejen české domácnosti budou muset platit více.
Ceny energií po celém světě prudce vzrostly v důsledku hospodářských otřesů vyvolaných pandemickou krizí. Energetické společnosti se proto těší silnému oživení. Předpokládá se, že růst cen elektřiny, který byl v tomto odvětví zaznamenán v první polovině roku 2021, bude pokračovat i v příštím roce, což pocítí zejména peněženky a bankovní účty spotřebitelů.
Úřady již oznámily nejméně 15% zvýšení cen elektřiny. Podle odborníků na energetiku se zvýší i cena plynu. Jak informují analytici, faktury mohou odrážet až 30procentní nárůst.
Po první vlně pandemie prudce vzrostla poptávka po energii. Pokud jde o zvýšení cen elektřiny v České republice v roce 2022, komerční část ceny elektřiny se od listopadu zdvojnásobí na 4144 Kč za megawatthodinu. Celková cena po započtení distribučních tarifů vzroste o 49 procent na 6256 Kč. Jak uvádí operátor denního a vyrovnávacího trhu, společnost OTE, na svých webových stránkách, cena elektřiny se v posledních týdnech pohybovala v rozmezí 3030 až 4040 Kč/MWh. Zákazník s cenou odvozenou od aktuálních kotací elektřiny na trhu tak zaplatí 3050 až 4060 Kč/MWh.
Růst cen energií i dalšího zboží jde ruku v ruce s růstem inflace. Česká národní banka (ČNB) zveřejnila nové údaje, podle kterých spotřebitelské ceny v říjnu vzrostly o 5,8 %, což je o 0,9procentního bodu více než v září a nejvíce od října 2008.
Odhady ČNB byly přitom mnohem mírnější a daleko od současných reálných hodnot. Inflace je proto rekordně vysoká. To bude nejproblematičtější pro nejzranitelnější skupiny obyvatelstva.
Faktory ovlivňující ceny energií
Budoucí trend je jasný. Pokud se země nyní potýkají s vyššími cenami, musí se připravit na to, že růst může pokračovat až do roku 2023. Nebudeme mluvit o zvýšení o 15 až 20 procent, ale o 25 až 30 procent.
Dalším faktorem růstu cen elektřiny je výrazné zvýšení cen emisních povolenek, které zdražily o 50 %. Systém obchodování s emisemi (ETS) je jedním z hlavních nástrojů uhlíkové daně zavedených v Evropě ke snížení emisí skleníkových plynů.
Paradoxně sem patří i větší využívání obnovitelných zdrojů energie. Ty sice neprodukují žádné přímé emise, ale jejich zprostředkovatelé musí do ceny zahrnout plynové elektrárny.
Současný vývoj na trhu je způsoben také rostoucí poptávkou v Asii, zejména v Číně, která nutí Evropu soutěžit s asijskými mocnostmi o dodávky zemního plynu.
Česká republika získává vládní pomoc
Plán na poskytnutí krátkodobé pomoci domácnostem s nízkými příjmy, které by mohly být ohroženy tzv. energetickou chudobou, bude připraven již za několik týdnů. Vláda chce pomocí tzv. energetických šeků pomoci s náklady na rostoucí účty za elektřinu přibližně 800 000 rodinám s nízkými příjmy, což bylo schváleno již v říjnu. V listopadu by stát mohl začít s doručováním příspěvků lidem. Plánuje jim zaplatit přibližně polovinu částky za zvýšené náklady.
Jak zabránit zvyšování cen
Odborníci tvrdí, že nejvýraznější nárůst cen je již pravděpodobně za námi, ale na druhou stranu lze očekávat, že výrazně vyšší ceny povolenek se přirozeně promítnou do cen energií, protože výrobci elektřiny je mohou zcela nebo částečně přenést na koncového spotřebitele.
Vývoj burzovní ceny elektřiny v Evropě i ve světě nelze přesně předpovědět, protože její vývoj závisí především na nabídce a poptávce, na řadě výše uvedených faktorů, které se ve světě dějí, a také na ekonomické, energetické a politické situaci, v neposlední řadě na probíhající celosvětové pandemii COVID-19.
Autorem Anna Kuhnová, OXCzechia
Anna Kühnova
Akcie na rozcestí aneb přicházejí do české kotliny býci a medvědi dávají sbohem?
Vývoj na pražské akciové burze v posledních měsících dává naději, že medvědí nálada z trhu pomalu mizí. Akciový index PX totiž prakticky kopíruje vývoj indexů na ostatních burzách, kde se znatelně mění sentiment.
Anna Kühnova
Přetlačit letos inflaci bylo velmi obtížné. Přesto to investice do některých aktiv dokázal
Kam investovat v době, kdy meziroční inflace sahá ke dvacetiprocentní hranici? Takovými otázkami se právě kvůli enormnímu růstu cenové hladiny začali zabývat už i lidé, kteří jinak příliš neřeší, jak své úspory chránit
Anna Kühnova
Cena půdy vzrostla za posledních deset let 3,5krát. Investice, která přetlačí inflaci
Cena zemědělské půdy vzrostla v loňském roce podle Českého statistického úřadu o více než devět procent. Za posledních deset let se investice do zemědělské půdy zhodnotila dokonce 3,5krát.
Anna Kühnova
Ceny energií raketově rostou, hlásají novinové titulky. Data ČSÚ tomu ale neodpovídají
Každý si jistě vybaví přelom letošního srpna a září, kdy média zaplavila veřejný prostor zprávou, že cena elektřiny na evropském komoditním trhu prolomila hranici tisíc eur za megawatthodinu.
Anna Kühnova
Když ČNB zvedá úroky, banky ji následují. Nejpružněji u termínovaných vkladů
Česká národní banka začala zvedat své základní úrokové sazby už loni v červnu. Bankovní sektor pochopitelně reaguje a záhy se vzhůru vydaly úrokové sazby prakticky u všech běžných finančních produktů. Jak úvěrových, tak spořicích.
Anna Kühnova
Červnový sešup a červencový obrat trendu? Praha mezi Frankfurtem a New Yorkem
Globální akcie zatím neprožívají dobrý rok. První letošní pololetí patří vůbec k těm nejhorším v novodobé historii. Burzy v USA, Evropě či Asii propadly od ledna přibližně o pětinu. Červnový pokles byl smutnou třešničkou na dortu.
Anna Kühnova
Ukrajinští uprchlíci jsou úlevou pro český pracovní trh. Mohou brzdit i inflaci
Imigrace, obzvláště v masivním měřítku, budí vášně. Nejinak je tomu v případě přílivu válečných běženců z Ukrajiny. Obavy se zpravidla týkají možného negativního dopadu na trh práce v přijímající zemi.
Anna Kühnova
Růst mezd v EU zaostává za inflací. Pokles reálných příjmů bude letos pokračovat
Co začalo jako důsledek postcovidového oživení globální ekonomiky, v Evropě ještě zesílilo po vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině. Původní termíny prognózující návrat inflace do původních mezí kolem 2% se odsouvají.
Anna Kühnova
Česko má jedny z nejdražších hypoték v Evropské unii. Je to daň za odmítání eura
Průměrná úroková sazba u hypotečních úvěrů se v České republice od února 2021 nepřetržitě zvyšuje. Zatímco před rokem dosahovala 1,94 procenta, dnes (v březnu 2022) činí 4,62 procenta.
Anna Kühnova
Spoření se státem podporovanými produkty prohrává boj s inflací
V České republice bylo ke konci roku 2020 uzavřeno 3,24 milionů smluv o stavebním spoření. Popularita „stavebka“ tak meziročně vzrostla o půl procenta, respektive o 16 tisíc.
Anna Kühnova
Protiinflační Dluhopisy Republiky skončily. Drobní střadatelé budou muset jít do rizika
Ministerstvo financí pod vedením nového šéfa Zbyňka Stanjury rozhodlo o dočasném pozastavení vydávání takzvaných protiinflačních Dluhopisů Republiky.
Anna Kühnova
Inflační negramotnost
Péče o finanční gramotnost našich obyvatel je českými médii skloňována ve všech pádech už po mnoho let.
Anna Kühnova
Nemovitosti v Česku coby výnosné investiční aktivum začínají ztrácet dech
Výhodnost investice do rezidenčních nemovitostí v Česku rychle klesá. Kvůli růstu cen nemovitostí, který vysoce převyšuje růst nájemného a zároveň je provázen růstem úrokových sazeb, už funguje ...
Anna Kühnova
Úročení v bance? Na desetině hodnoty inflace
Když jsem v srpnu napsala, že program zajištění úspor vůči znehodnocení formou Protiinflačního dluhopisu Republiky je zásadním konkurencí pro spořící účty u bank, vyvolala jsem tím velkou odezvu a pro mne i trochu překvapivě...
Anna Kühnova
Dluhopisy Republiky: významná konkurence spořícím bankovním účtům v době inflace
Ministerstvo financí bude až do 17. září nabízet drobným střadatelům ke koupi státní Dluhopisy Republiky.
Anna Kühnova
Domácnosti během pandemie rekordně spořily. Nyní bojují s vysokou inflací
Zatímco v typické hospodářské recesi roste nezaměstnanost a snižují se disponibilní příjmy domácností, krize covidová do jisté míry přepsala učebnice ekonomie.
Anna Kühnova
Gigantický schodek 2022 jde na vrub vyšším sociálním a armádním výdajům a také DPFO
Ministerstvo financí sice v návrhu státního rozpočtu počítá s navýšením příjmů meziročně o 100 miliard korun, ani tak to ale nestačí na razantní snížení deficitu.
- Počet článků 18
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 246x